Oblast

• Šumpersko

Mikroregion

• Svazek obcí údolí Desné

Obec se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky v údolí horské říčky Merty, z obou stran obklopená horskými masívy vrcholové části Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 524 m, přesněji 18 km severovýchodně od Šumperku, 9 km východně od Velkých Losin, 40 km jihojihozápadně od města Jeseníku a 35 km severozápadně od Rýmařova. Vysokohorské okolí tvoří hluboké lesy a strmě se zdvíhající svahy dominujících velikánů Moravy. Na severu je to Rudná (915 m), Kozí hřbet (1040 m) a Mravenečník (1343 m), 10 km severozápadně vzdušnou čarou vévodí Jeseníkům sám Praděd (1492 m), na východě je to Břidličná hora (1355 m), Jelení hřbet (1367 m) a Pec (1312 m), na jihu Havraní vrch (778 m) a Suchý vrch (824 m). V bezprostřední blízkosti obce je přírodní památka Zadní Hutisko, druhé největší krupníkové těleso v ČR (jeho složení je přibližně 70% mastku, 20% dolomitu a 10% chloritu a akcesorií) s velmi náročnou sonací, přírodní rezervace Bučina – pralesový porost buku a unikátní lokalita mravenců pod Jelení studánkou. Dá se předpokládat, že tato původně moravská obec, mohla vzniknout zároveň se sousedícím Sobotínem, který se poprvé připomíná v r. 1350. Její název pak vychází ze staročeského jména Verníř, což byla vlastně podoba německého Werner. Obec byla dle dochovaných zdrojů několikrát vypustlá a také podle obyvatelstva měnila své názvy. Jednou to byly Teplice, pak Vermsdorf, Teplice Šumperské a po bitvě na Bílé hoře, když nastal rozmach německého osídlování, se střídaly modifikace německých názvů až do roku 1945, kdy byl proveden odsun Němců pro násilné odtržení českých pohraničních obcí od Československa k tehdejším Sudetům a jejich inklinaci k Henleinově nacistické straně. Pak nastalo opět české osídlování, převážně rodinami z Valašska a obec se zase stala moravskou. V pobělohorské době za německého osídlování zde začaly známé tragické čarodějnické procesy, z nichž čerpal film Kladivo na čarodějnice. Byla to tehdy vlastně ukázka individuálního německého fanatismu při honbě za majetkem a ukájení chorobné touhy po všemocnosti, kde typická německá bezbřehá nadutost a chamtivost, s kterou se celé lidstvo světa o pár století později důvěrně setkalo ve dvou světových válkách, prostřednictvím svaté inkvizice dostávala zelenou. V roce 1790 zde byla založena papírna, v roce 1786 vzniká osada Svobodín (dříve Bedřichov) a osada Švagrov. Roku 1711 byla postavena na hřbitově kaple sv. Matouše, která byla r. 1776 za rychtáře Jana Gabriela rozšířena na kostel. V dnešní době je chráněnou kulturní památkou. Zdejší horské okolí poskytlo významné naleziště minerálů: titanit, epidot, křišťál, apatit, chlorid, mastek, chryzoberyl a železný hematit – magnetitové rudy. Železářství zde a hlavně pak ve vedlejším Sobotíně mělo bohatou tradici. Například železné nýty ze sobotínské železárny dodnes drží kolosální most v Sydney. Díky přírodním krásám v okolí, se zde od r. 1946 začíná rozvíjet turistický ruch a rekreace. Láká sem především Ranč Merta – možnost ubytování a projížděk na koních, lyžařské vleky a běžecké tratě, Česko – polská hypotrasa, a mezi místní zajímavosti se také řadí dřevěné kostelíky v Maršíkově a Žárové. Ve vedlejších Velkých Losinách je kromě zámku a léčebných lázní známá papírna na výrobu ručního papíru a v Rapotíně u Šumperku zemědělský skanzen.