Obecní symbolika

Jestřebí (SU)

Zdůvodnění znaku:
Obec Jestřebí nese název po dravci jestřábu, totéž platí pro Jestřebíčko. Také pečetním znamením vesnice byl jestřáb (typář byl vyhotoven v r. 1650, opis majuskulou DIEDINA. GESTRZEBY. 1650.). Původně bylo rozlišováno Malé a Velké Jestřebí, tedy Jestřebíčko a Jestřebí. Jestřebíčko bylo součástí Jestřebí krátkou dobu po r. 1848, tehdy i s Lupěným a potom již trvale od r. 1923. Nově byla k Jestřebí v r. 1976 připojena obec Pobučí. Jestřebí i s poněkud níže směrem k severozápadu položeným Jestřebíčkem, které dnes již tvoří s Jestřebím souvislou zástavbu, se rozprostírá v kotlině uprostřed vyvýšeniny, která se táhne od Zábřeha a Moravské Sázavy na jih k Mírovu jako Mírovská vrchovina. Již r. 1273 bylo Jestřebí podřízeno mohelnické rychtě a ves byla manstvím olomouckého biskupa v mohelnické provincii. Až v 16. století bylo připojeno přímo k mírovskému manství. Jako léno bylo spolu se zdejším dvorem a Lupěným udělováno jednotlivým manům, z nichž mnozí se po Jestřebí také psali. Vznik Jestřebíčka spadá dle první zprávy z r. 1582 asi až do 16. století, i když není vyloučena ani jeho dřívější existence.
Autor návrhů znaku a praporu Jestřebí využil pečetního a současně i mluvícího znamení, které dvěma různými způsoby spojil s erbovní symbolikou olomouckého biskupství (stříbrné kužely v červeném poli). Z předkládaných návrhů znaku byly odvozeny rovněž návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné vexilologické tvorby.

• Prapor obce Jestřebí (SU)