Obecní symbolika
Kolšov
Zdůvodnění návrhu znaku a praporu:První písemná zmínka o existenci osady (pův. Kojišov) je skryta v přídomku domácího vladyckého rodu z Kolšova (bratři Bohunek a Dětmar z Kolšova a Závořic). Bratři sídlili každý na vlastní tvrzi, na dvě části byla tehdy rozdělena i vesnice. Horní tvrz stávala patrně v místě domu č.p. 9 a poprvé je připomínána v r. 1384, dolní se nacházela u pozdějšího lichtenštejnského dvora a poprvé je uváděna r. 1391. Obě části byly dočasně spojeny r. 1420 a o několik let později je získal rod Tunklů z Brníčka a Zábřeha. Ne natrvalo, neboť koncem 16. století je Kolšov uváděn jako samostatný statek v majetku Bukůvků z Bukovky, majitelů Chromče a Třemešku. Teprve v r. 1689 byl kolšovský dvůr definitivně připojen k lichtenštejnskému zábřežskému panství, jehož součástí zůstala vesnice až do zániku patrimoniálního zřízení v r. 1848.
V seznamu historických památek v Kolšově figurují dvě starší usedlosti (č.p. 2 a 6), ukázky lidové empírové architektury z první poloviny 19. století. Z r. 1820 pochází kaple sv. Martina, stojící ve středu obce. Obecní pečeť nesla motiv radlice, opis majuskulou DIEDINA. KOLSSOF., pochází patrně z konce osmnáctého století.
V kompozicích předkládaných návrhů nových obecních symbolů se pojí erbovní symbolika domácího vladyckého rodu, kolšovských tvrzí a sv. Martina. Vypovídající hodnota husy, vzlétající z cimbuřovité zdi a položená do pečetního znamení radlice, je navíc dvojí ( jde jak o atribut sv. Martina, tak o narážku na erbovní znamení husích krků vladyk z Kolšova a Závořic). Dva husí krky v alternativních návrzích jsou připomínkou někdejších kolšovských tvrzí a rozdělení vesnice mezi příslušníky jednoho rodu. Zatímco modrá barva symbolizuje nedalekou řeku Moravu, červená, resp. Červená a zlatá byly převzaty z rodového erbu novověké vrchnosti – knížat z Lichtenštejna. Figury ze štítu byly přeneseny i na shodně řešené listy praporu.
Miroslav J. V. Pavlů - heraldik
