starostou obce je pan Ladislav Gargulák

telefon: 0657/656137, 0657/656140

mobil: 0603/489673

telefax: 0657/656137

IČO: 00304212

www: www.zlinskykraj.cz/prlov

Prlov

Geografická příslušnost

	Prlov je malá vesnice nacházející se v nejjižnější částí okresu. Toto území je tvořeno Vizovickou pahorkatinou . Jedná se o dosti pestré území s vyrovnaným podílem lesů, zemědělsky využívaných ploch a zastavěných ploch. Prlov sousedí hraničí na západě z okresem Zlín průjezdem přes sousední Pozděchov, na severu s katastrálním územím Valašské Polanky.
Pohled na Prlov z kopce zvaného Léchy

Celková výměra katastru Prlova je 712,90 hektarů z toho na lesy připadá téměř 40%.

Z tohoto hlediska byly převodem vylišeny tyto skupiny dřevin.

Prlov prožíval společné osudy se sousedním Pozděchovem, s nímž byl někdy čítán za jedinou obec se společným fojtem. Obyvytelé se dělili pouze podle náboženského vyznání.

Jméno obce s největší pravděpodobností od jejího zakladatele. Zápisy ze 16.století uvádějí obec také pod jménem Perlov.

Ve starém znaku obce ze 16. století je kachna plovoucí po hladině mezi dvěma orobinci.

Na samotě Dvořiska nad Neratovem býval panský dvůr. Po roce 1850 patřil Prlov k hejtmansví Holešov, okres Vizovice, od roku 1935 k hejtmanství Zlín a od roku 1950 k okresu Vsetín. Kostel ani škola v obci nejsou i když se obec několikrát ucházela. Obojí se nachází v sousedním Pozděchově.

Prlov se zapsal také do slavné historie boje valašského lidu za svobodu proti Habsburkům. Povstání valašského lidu vzplanulo v průběhu třicetileté války po bělohorské bitvě v roce 1620 a lid východní Moravy vzdoroval až do roku 1644 vzdoroval císažským vojskům i žoldnéřům olomouckého arcibiskupa.

Povstání východomoravských Valachů, vzniklé v důsledku silného národnostního, sociálního a církevního útlaku po celou dobu čtyřiadvaceti let, nacházelo podporu Valachů na druhé straně hranic na území Slovenska (tehdejší Uhry). Podporoval je i hlavní odpůrce Vídně Jiří Rákoczy a od roku 1642 měli Valaší velké spojence také ve Švédech. Naprostá většina valašského lidu se k povstání přidala.

Po porážce Valašského povstání r.1644 se provedly "soupisy Valachů", podle kterých bylo popraveno 141 osob z nichž 11 bylo také z Prlova a Pozděchova. Rok po té byl Prlov arcibickupskými vojsky vypálen.

Vpád Tatarů

Roku 1663 zaznamenala Morava veliký vpád Tatarských a Tureckých nájezdníků. Ani Prlov nezůstal ušetřen otřesných zvěrstev prováděných na nevinných lidech. Prlov byl vypálen při jeho obraně zahynulo 23 prlovanů a spousta jich byla odvlečena do otroctví. Po těchto strašných událostech se situace poněkud uklidnila a nyní uvedeme počet obyvatel v různých údobích existence obce.

Roku 1585 14 domů a 74 obyvatel

Roku 1790 69 domů a 414 obyvatel

Roku 1843 83 domů a 435 obyvatel

Roku 1900 102 domů a 544 obyvatel

Roku 1921 108 domů a 598 obyvatel

Rakousko - Uherská monarchie

Hlavní událostí této doby byla dozajista I. světová válka. Z Prlova bylo odvedeno 95 mužů, na dalekých frontách jich 17 položilo životy za nenáviděnou monarchii 22bylo zajato v Rusku v Itálii 9 a v Srbsku 1. Po dobu války byla v zázemí velká bída všechny potraviny šly na fronty, šířily se nemoci. V posledním roce války vypukla epidemie chřipky již podlehlo 30 lidí hlavně dětí.

I. republika

První roky po válce se nesly ve znamení těžké bídy po prožitých válečných útrapách v čechách a na ostatním území státu lidem nebylo tak těžko jako na Valašku. Proto hromadně odcházeli do Ameriky.

Velmi těžké časy nastaly v době hospodářské krize na počátku třicátých let.

Okres dával potraviny nejpotřebnějším,též firma Baťa posíla bochníky chleba.

Také v rámci nouzových prací byla za žebračenky prodloužena cesta přes obec na hořansko. V roce 1938 byla provedena elektrifikace, přihlásilo se 72 domů.

Doba první republiky končí Mnichovským diktátem, kdy nás spojenci Anglie a Francie zradili.Němci obsadili Sudety a mnoho lidí české národnosti se usídlilo i v Prlově.

15. března 1939 padly všechny iluze německá armáda vtrhla do naší vlasti a začala nová kapitola dějin Prlova.

II.Světová válka

Později byli do odbojové činnosti zapojeni též občané Prlova: Růskovi, Hetovi, Ondráškovi, Řezníčkovi, Holbíkovi a jiní tudíž celá obec věděla o partyzánské činnosti a bezvýhradně ji podporovala.

		Při jedné z akcí byl zatčen šestnáctiletý Alois Oškera, jehož zatčení se následně ukázalo jako velké neštěstí. 19.dubna se stala tragédie na nedaleké osadě Ploština, kde přišlo o život 29 lidí z několika vesnic, tou dobou již Němci hlídkovali u pozděchovského lesa Klínovice, kde zastřelili nevinného Josefa Vařáka jenž vezl léky z Vizovic nemocné matce. Zradou a lstí se příslušníci slovenské elitní jednotky JOSEF dostali na stopu partyzánů, prostřednictvím nic netušící Mařenky Růskové, vydávajíce se za partyzány.
Legendární velitel partyzánské brigády Jana Žižky Dajan Bajanovič Murzin a jeho bývalý náčelník štábu Nastěnko s představiteli obce zástupců Svazu bojovníků za svobodu a družebních vojáků z Hranic na Moravě při pokládání květin k Památníku obětem války u příležitosti konání hasičské soutěže Memoriál obětí Prlova

Černé pondělí

Již od časných ranních hodin byl Prlov obklíčen asi 600 příslušníky jagdkomanda z Vizovic a slovenské skupiny JOSEF. Obyvatelé byli vyhnáni ze svých obydlí, ponechány byly jen staré osoby a děti. Ostatní byli zavlečeni do místního hostince pana Ondráška.

Občané byli seřazeni vedle sebe a čekali co se bude dít.

Obrovským šokem pro ně byl vstup několika německých důstojníků kteří mezi sebou vedli Aloise Oškeru, který postupně ukazoval na partyzány které znal z akcí, kdy byl ještě sám partyzánem. Němcům se zdál Oškerův výběr malý a důkladně probrali ještě jednou celý sál, záminkou byl třeba větší nos jako znak židovské rasy. Vybrané lidi kterých bylo 19 odvedli do vedlejší místnosti odkud se za chvíli ozýval nelidský křik mučených lidí.

Ostatní vesničany odvedli do sousedního Pozděchova a zavřeli je do staré školy.

V Prlově zatím kráčel průvod smrti. Lidé odsouzení na smrt sami nesli zápalnou munici a po skupinách u určených 8 domů byli nahnáni do hořících stavení a zbaběle stříleni automaty do zad.

Ten den se stal ještě jeden masakr tři příslušníci partyzánské skupiny z Prlova Tomáš Heto, Leopold Štach a Antonín Ondrášek byli zvěrsky ubiti a pověšeni u Bratřejova.

Se slzami v očích se všichni spoluobčané dívají na doutnající domy na ohořelá těla a nenávist v nich nemá konce a proklínají Hitlerova poskoka Skorzenyho.

padlí za II. Světové války 

Současnost v Prlově

V naší malebné obci jenž leží na silnici č.49 mezi Val. Polankou a Vizovicemi žije poklidným životem 547 obyvatel, kteří prožívají stejné starosti i radosti všedních dnů jako kdekoliv jinde. V Prlově je provozován jeden hostinec pana Tomáše Surého vedle kterého sousedí jediný prlovský obchod paní Marie Pilčíkové s názvem MAJKA.

Fašanky	Vánoční nadílka dětem

Ve vesnici je v aktivní činnosti několik spolků, jmenovitě: myslivecké sdružení Březina, Sbor dobrovolných hasičů a neaktivnější jsou sportovci z TJ Partyzán Prlov, který má žákovské družstvo a družstvo dospělých.

videokavárna v kulturním domě	vinárna Myslivna v kulturním domě

Pro sportovní vyžití je u nás určen areál u"SMRKU"kde se nachází fotbalové hřiště a pořádají se zde hasičské soutěže. Vyžití v jiných sportech nabízí sousední Pozděchov, kde jsou tenisové kurty a v zimě kluziště.

V Prlově se nachází několik soukromých firem s různým zaměřením výroby:

• Ing. Vráblík - obchodní činnost, stavební výroba, kovovýroba, pila

• Transtur - spediční firma

• Gone s. r .o - zemědělská a obchodní činnost

• Dřevostav s.r.o. - dřevovýroba

• Kolářství Jaroslav Juráň

• Milan Kovář - zemědělská výroba

O klidný chod obce se stará loni zvolené zastupitelstvo jenž má toto složení.

• Starosta - Ladislav Gargulák

• Zástupce starosty - Anna Holbová

• Zastupitelé: Miroslav Sochora, Antonín Hromada, Antonín Vaculka, Ondřej Řezníček, Josef Kratina, Jan Kovář, Josef Novosad.